ZMĚNA JE ŽIVOT

1. ZMĚNA JE ŽIVOT

Svět kolem nás se mění jako v rychlíku. Dokážeme tyto změny vůbec vnímat a co víc, dokážeme se jim přizpůsobovat? Dobrá otázka, řeknete si. A jaká je odpověď?
 
Asi to má každý různé, ale dovolím si tvrdit, že valná většina nikoli. Z toho pak prameni frustrace, beznaděj, deprese a různé další neurotické a psychické poruchy. Nejistý vývoj ve světě, v zaměstnání negativně ovlivňuje lidské vztahy v rodinách, ve městech, ve státech a v celém světě. Chybí nám jakékoli jistoty a máme obavy o svou bezpečnost a budoucnost. Jak z toho? Univerzální recept asi nenajdeme.
 
Informační veletoky, které se na nás valí každou vteřinu zejména z on-line médií se pomalu ale jistě mění v tzv. fake news neboli podvodné a lživé zprávy a naší dobu nazývají někteří experti dobou postfaktickou plnou alternativních pravd neboli lží. O tom jsem psal nedávno na FB a v České pozici.
 
Znechucení lidé pak hledají nejrůznější metody, jak uzdravit své zarmoucené já a většinou se utíkají do nákupních středisek nebo on-line shopů a horečně kupují nejrůznější věci, které ve skutečnosti vůbec nepotřebují, aby si udělali radost. Králové konzumu-nadnárodní globální výrobci a obchodníci si mnou ruce nad obrovskými zisky a makroekonomové a bankéři si mnou ruce nad růstem HDP. Jenže matička Země už si tak ruce nemne. Přestává totiž platit heslo jednoho známého politika, "že zdroje jsou." Neustálé extenzivní zásahy do přírodních zdrojů spolu s extrémně rostoucí populací znamenají rychlé přibližování k bodu zlomu a limitní náraz.
 
Kde hledat hlavní příčinu tohoto negativního vývoje? Je to lidská chamtivost a bezohlednost. Chamtivost vidíme na stále více rostoucí "inequality" t.j. rozevírajícími se nůžkami mezi chudými a bohatými, kdy se rychle blížíme okamžiku, že 1 procento lidí bude vlastnit více pozemských ( nebo brzy i nadpozemských )statků, než zbylých 99 procent obyvatel Země.
 
Zde je na místě položit si jednoduchou otázku: "Ono 1 procento si opravdu zásluhově vydělalo těch 99% Zemského produktu?" Myslím, že nikoli.
 
Bezohlednost vidíme na markantních nedostatcích a chybách v řízení a koordinaci všech procesů, které na Zemi probíhají. Například ve výzkumu vesmíru! Považuji tuto oblast za esenciální nutnost další existence naší planety a tím pádem nás všech. Na "nedávno objevených" exoplanetách už mohly " dávno" pracovat výsadky naší civilisace.
Místo výstavby morálně technologicky zastaralých jaderných elektráren mohly místo nich stát kompaktní bezpečné tokamaky. Na každém rodinném domě mohly být instalovány solární či větrné a jiné elektrárny, které by zásobovaly jeho obyvatele nezávislou energií uskladněnou v bateriích ve sklepě. Krajina by se zbavila nevzhledného a nezdravého zadrátování vedení VVN, které potřebuje čety údržbářů po každé větrné či sněhové nepohodě.
 
To je jen minimum příkladů úkolů, které by měla vyřešit věda co nejdříve a nebrat ohled na lobistické zájmy různých kapitálových skupin, které jsem zmínil v předchozím odstavci. Na mou hlavu se snese řada kritiky a důvodů, proč to nejde. Jenže tohle všechno jsou zástupné argumenty.
 
Hlavní příčinou tohoto neutěšeného stavu ve vědeckotechnickém pokroku je nevhodná ba přímo nesmyslná alokace finančního kapitálu do jiných oblastí! Náš svět je ve stádiu, které vyžaduje koordinované postupy všech národů a zemí při řízení všech procesů na Zemi a nikoli decentralizaci a návrat k samostatnému jednání maličkých národních států.
 
Samozřejmě kupříkladu na konferenci "Český národní zájem", které jsem se zúčastnil, zazněly příspěvky diskutérů o prioritě našich národních zájmů. To je pochopitelná priorita. Jenže je třeba co nejdříve vypracovat strategickou vizi budoucího vývoje České republiky a taktiku, jak takovou vizi naplňovat. A k tomu potřebujeme, aby nás reprezentovali kvalitní odborníci, kteří se dokážou uplatnit v mezinárodním prostředí a prosadit tam naše názory. Iluzi, že naše republika bude jakýmsi Českým Švýcarskem, nezávislým na okolním světě a schopným nezávislé existence je v současné technologické úrovni stádia světového vývoje čirá naivita, neřku-li hloupo